Normálně recenze na knihy nedělám, ale první česky psaná kniha o Davidovi přeci nemůže být jen tak odignorována.

Zvlášť, když mě osobně trochu zklamala.

Byla jsem nadšená, když mi nějaká reklama na facebooku hodila ukázku na Ilustrovaný životopis Davida Bowieho v češtině. Srdéčko jásalo, že i v naší zemi se mu prokáže úcta a budou si o něm moci přečíst i lidé, kteří neumí anglicky.

Knihu jsem si letěla koupit hned druhý den ráno a stála mě 399kč.

Začetla jsem se druhý den a přečetla ji hned celou. Vzhled knihy a ilustrace hodnotím pozitivně. Jsou neotřelé a neokoukané. Podle mě nejsilnější vlastnost knihy jsou právě obrázky. Kniha není těžká, má dobrou velikost a je zahalená v barvě, často spojované právě s Davidem a jeho Ziggym. Text je docela čtivý, ale jak jsem psala, lehce matoucí. Kniha není vyloženě špatná a zavrženíhodná, ale čekala jsem víc.

Tady ale to pozitivní končí. Kniha má pár chyb nebo nepřesností, které fanoušky nemluvící anglicky mohou dezinformovat.

Začněme postupně.

- Kniha je psána trochu zvláštně. Je to docela čtivé, ale občas jsou tam obraty dost těžké na pochopení – lépe řečeno, nevíte, jestli se autor pokouší o nadsázku nebo to myslí vážně. Myslím, že v některých pasážích je to dost nešťastné.

-          Zejména něšťastně je popsáno místo jeho narození. Z knihy to vypadá, že se David narodil v Bromley. Na jedné diskuzi mi to dokonce tvrdila i další češka, že to stojí na Google mapách. To ale není pravda. David se narodil v Brixtonu a to konkrétně na adrese 40 Stansfield Rd, London SW9 – která je v knize použita správně. Hned na další straně se ale zmiňuje Bromley bez předchozího vysvětlení.

Jeho memoriál je umístěn samozřejmě také v Brixtonu na jeho počest – pokud ho někdo budete chtít navštívit, nachází se na na modré lince Victoria line, Brixton station (je to konečná) a onen memoriál najdete velice snadno. V Brixtonu je ze stanice pouze jeden pěší východ, samo vás to tedy navede ven, kde se ocitnete před přechodem, který stačí přejít a pokračovat rovně ulicí přímo naproti vám. Je to asi 15 metrů. To ale odbočuji. Důležité je napsat, že David je známý jako Boy of Brixton a do Bromley, které je v knize uvedeno jako místo jeho narození se přestěhoval s rodinou až když mu bylo šest let, tam následně pár let skutečně vyrůstal.

-          Na konci knihy, když se hovoří o jeho nečekaném návratu se singlem Where Are We Now? na albu The Next day, které přišlo nedlouho poté (9 let od posledního alba Reality a 11 let od posledního studiového alba Heathen) ku příležitosti jeho 66 narozenin, je další chyba. Jsou tam zmiňovaní muzikanti, kteří na albu tajně pracovali a mezi muži je jako muž uvedena i jeho baskytaristka a velmi dobrá kamarádka Gail Ann Dorsey. Zrovna ona měla velkou pozornost a její jméno je z posledního složení kapely velmi známé, protože nejen, že Bowiemu dělala vokály, ale na pražském koncertě za něj dokonce odzpívala dvě písničky, když se Davidovi udělalo zle. Její jméno je zvučné taky díky společně přezpívanému duetu (existuje bohužel pouze živý záznam, nikoliv studiový) a to Under Pressure, kterou Bowie původně napsal pro kapelu Queen. Návrat na hudební scénu se singlem zmíněným výše v tomto odstavci v roce 2013 je v knize popsán jednou větou, což je škoda, protože to byla opravdu velká událost stejně, jako vydání alba Blackstar dva dny před jeho smrtí, které je jedním z nejdůležitějších prvků jeho kariéry a zároveň rozloučením s jistým nádechem blížící se smrti, o které Bowie 18 měsíců věděl – rakovina jater. Někdo namítne, že je to životopis a ne diskografie, ale jak je správně zmíněno, David si své soukromí velmi chránil a tak se jeho veřejný život odráží zejména z jeho tvorby.

-        Následující chyba je v použití názvu filmu, ve kterém David hrál a který tolik miluju,                    a který je pro mě významný a důležitý, protože to bylo poprvé, co jsem přišla se jménem Bowie do kontaktu – The Labyrinth. V knize je použit jeden z původně zvažovaných názvů a to In the Labyrinth, který ale není v žádném případě oficiální nikde na světě.

V knize je to užito ve spojení, že když si tolik lidí myslelo, že je monstrum, co nemá srdce, rozhodl se jím stát i na plátně. Postava Jaretha ale rozhodně není monstrum bez srdce - nešťastně spojeno.

Pokud se na tuto pohádku z 80 plnou puppetů podíváte, musíte uznat, že Jareth byl určitě navržen, aby působil jako záporák, ale ve své podstatě jím není. Alespoň tedy pro mě ne.

Vraťme se ale ke knize – zbytek jeho filmů, například významný Merry Christmas, Mr. Lawrence tam není ani zmíněný. Stejně tak Just a Gigolo pokud si pamatuji správně.

-          Další věc, kterou musím sjet kritikou je jeho nehoda s okem. Byla tam použita metafora s nadsázkou, ze které může být čtenář ale zmatený. Jistě pozornému člověku neuniklo, že David měl každé oko jiné. Dost mylně je zobrazován na nejrůznějších ilustracích, fanmade fotkách atd. s jedním okem modrým a jedním hnědým nebo zeleným. Bowie měl obě oči modré. A to i po nehodě s kamarádem Georgem Underwoodem, který ho zranil po rvačce o dívky, o kterou oba zápasili. Davidovi bylo 15 a jeho oko zůstalo i po operaci trvale poškozeno s diagnózou anisocoria. Jedna čočka zůstala trvale otevřena a nestahovala se v reakci na světlo nebo tmu. Bowie od té doby hůře viděl. Je to dost významná věc, která by si rozhodně zasloužila lepší popis v knize.

-          David a drogy. Smutná, ačkoliv mnozí lidé tvrdí, že i dost produktivní éra, kdy vznikaly dobré songy. V knize zmíněná s nepřestnostmi a to zejména pokud jde o ukončení jejich braní. Zde je zcela vynechán fakt, že David je přestal brát hlavně kvůli synovi, kterého měl v té době už v péči, protože matka Angela o něj nejevila zájem. Syn – tehdy Zowie – nyní Duncan Jones, našel svého otce v jednom z raušů, kdy se David doslova plazil po zemi v touze po další dávce. David v rozhovoru bolestně popsal, že nikdy nezapomene, jak ho jeho syn objal drobnýma ručičkami a řekl – „tati, tohle musí přestat.“  Pěkný článek, jak David na drogách vypadal (hrozně!) najdete zde: https://www.thesun.co.uk/archives/news/124744/even-mick-jagger-was-worried-by-how-much-cocaine-david-bowie-was-doing/ Kromě drog totiž David držel dietu založenou jen na papričkách a mléce.  S léčbou a následným pokusem o návrat k drogám (který se naštěstí nestal) mu pomáhala jeho asistentka a velmi blízká kamarádka Coco (Corinne Schwab), která se mimochodem stala i dědičkou po jeho smrti. Ta je v knize také zmíněná jen velmi velmi okrajově, ačkoliv je podle mě velmi důležitou osobou v Davidově životě.

Našla jsem asi dvě pravopisné chyby – to bych neřešila, to se asi stane v každé knize, nicméně výše zmíněné mě mrzí.

Tuhle recenzi nepíšu jako hejt, aby se kniha neprodávala nebo jsem lidi odrazovala od její koupi. Je to snaha udělat osvětu, aby když už si ji někdo koupí tak věděl, že ne všechno v ní napsané je zcela přesné. Byla bych nerada, aby si lidé v ČR mysleli, že se Bowie narodil jinde, než jak to skutečně je. Možná to autorka myslela správně a jen to nešťatně napsala, kdo ví.

Děkuji všem, co dočetli až sem. Snad jste se dozvěděli něco zajímavého a článek vás bavil.

Omlouvám se za případné pravopisné chyby, jsem si vědoma, že tu budou. Mě článek ale nikdo nekontroloval, takže je to snad přípustné. :-)