2. kapitola - Dnes začíná dovolená!

Z deníčku Abuse Brumbála

Tak deníčku, za hodinu už budu své vousy máčet ve vodě a brouzdat se radostně v písku. Doufám, že moji drazí kolegové už čekají ve Velké síni a nebudu je muset zase hledat.

Z deníčku Minervy McGonagallové

Jsem tu první. V noci jsem měla špatný sen, že se něco nepěkného stane, ale rozhodla jsem se to vytěsnit pomocí prášků na nervy a tancem po stolech Nebelvíru.

Poznámka: Nesmím se tak moc stýkat se Sybilou…

Z deníčku Severuse Snapea

Z nějakého - mě zatím neznámého - důvodu jsem se musel přinutit přijít na smluvené místo včas, ačkoliv jsem si několikrát musel srazit ruce z padacího poklopu, které vedou do tajné místnosti pod mou pracovnou. Netuším, proč mé tělo reaguje jinak, než mnou ničím nenaplněná hlava a snažím se ukrýt, ačkoliv k tomu podle mě nemám vůbec žádný důvod… Každopádně pohled, který se mi naskytl při vstupu do Velké síně, mi opět způsobil menší tiky.

Z deníčku Horácia Křiklana

Měl jsem tu čest, že jsem byl letos pozván k významné události a to strávit dovolenou s mými kolegy a Brumbálem, který už ode mě dostal, co chtěl, a tak doufám, že už neexistuje nic jiného, co by mi mohl sebrat. Při příchodu do Velké síně jsem byl svědkem toho, že Severus a poté i tančící Minerva si něco horlivě zapisovali a tak jsem se rozhodl vzít si z nich příklad a začít psát své paměti.

Profesoři se letos sešli jen s hodinovým zpožděním a to díky Brumbálovi, který tušil zradu a vydal se tak nejprve hledat své kolegy a teprve až po tom dorazil do Velké síně. Nikdo se příliš nebránil, aby si Brumbál svůj plán – přemístit se, nerozmyslel a nenutil je opět do letadla. Přemístili se rychle a téměř bezbolestně na pláž.

Z deníčku Severuse Snapea

Tuším zradu. Nic si sice nepamatuji, ale nejsem slepý a Minerva, která do sebe hned po přemístění hodila dobrých pět prášků nejasného původu a Brumbál, který si právě na písku kreslí jakousi mapu, mě trochu znepokojují a způsobují tlaky na hrudi.

Z deníčku Minervy McGonagallové

Vypadá to, že Brumbál nás právě přemístil do Itálie. To ano, ale asi tak plus mínus dvacet kilometrů od domu, kde máme bydlet.

Z deníčku Filiuse Kratiknota

Zatím nikdo nic neřekl, ale já už tuším, že se půjde někam pěšky a dle čáry, kterou Brumbál svým prstem právě vyhloubil v písku, to nebude zrovna nejkratší rekreační procházka. Pro jistotu jsem mu zahákl svůj kufr za jeho, abych se s tím alespoň nemusel dřít bude-li situace neúnosná, zaháknu se za něj i já sám…

Brumbál přemístil své kolegy opravdu poměrně zbytečně daleko, rozhodl se ale nedat na sobě nic znát a s úsměvem nadrogovaného mravenečníka ukázal směr a pak se bezstarostně rozešel na druhou stranu.