Jedna schovaná kraslička pro mé nejvěrnější čtenáře a komentující

Tak tedy ještě jednou krásné jarní (podle počasí spíš stále zimní) svátky. Veselé Velikonoce, bohatou pomlázku a spousty radosti přeji všem, kteří navštěvují tyto stránky a neváhají sem tam zanechat komentář. :-) Je to taková blbina, ale snad vás potěší. Bez betace.

Bylo to tu zase.

Každoroční hledání vajec rozmístěných na bradavických pozemcích tak, aby je našli hypogrifové příští rok po čuchu nebo tak, že za pár let přišly vejce ke hradu samy.

Brumbál měl rád tradice, a tak využíval prázdnin k rozptýlení svých profesorů.

Poschovávané barevné kraslice byly jeho velice oblíbenou jarní aktivitou, a tak se stalo, že každý ze sboru vyfasoval v brzkých ranních hodinách proutěný košíček na své úlovky a nadšeně mohl vyběhnout vstříc slunci.

Tedy, první problém byl, že pršelo a za druhé: nadšeně se rozběhl snad jen sám Brumbál. Ostatní si s příslibem strašlivé pomsty přitáhli límce blíž k obličeji a s košíčkem, jenž kopali vztekle před sebou, nuceně pochodovali v dešti.

Severus našel už tři vejce, ale všechny je vztekle rozšlápl, neboť dle barvy nebyly jeho.

Lupin a Minerva mají holt smůlu.

Na každém vajíčku byla navíc napsána slova, která měla charakterizovat osobu, pro niž byla schována. Nemohl si pomoci, ale lesklá srst a uličnický cop mu z nějakého důvodu evokoval spíš Hagridovo hříbátko, než Bradavické profesory.

Déšť přidal na síle a krutý severní vítr mu sebral košíček s nebývalou intenzitou v momentě, kdy do něj kopnul své první vajíčko.

Černá kraslice s bílým nápisem - Netradiční úprava vlasů - které plánoval vystavit doprostřed čela bláznivému řediteli, odletěla hned po košíku a vzala sebou i Severusův plášť.

Nevěděl, jak je na tom zbytek, ale když uviděl kolem prolétat křičícího Kratiknota, jenž sebou nesl i rodinku veverek, uznal, že je dobré se více přikrčit a vrátit se k hradu.

Minerva se taky vrátila bez košíčku. Místo toho si ale nesla mladý smrček, který pomáhal jako závaží před silným větrem a ona se tak, ač strhaná, dostala do bezpečí. Na obličeji měla zřetelně viditelné tři obtisky od kraslic a několik zapíchaných větviček.

Lupin přišel kanalizací asi deset minut po Minervě a nesl v rukou jedno vajíčko s nápisem: Sexy svalovec. Nebylo mu nikým z dorazivších profesorů uznáno jako jeho. Smutně se rozplakal mačkajíc si svůj ochlupený biceps.

Poppy si nesla košíček i dvě vajíčka. Po tom, co jí jedno upadlo bylo jasné, že to nebyla letošní kolekce… Dle duchaplné poznámky znalce Hagrida ani ta loňská.

Po rozehnání smradu došlo i na počítání jednoho vejce od Sybily, ale ukázalo se, že to vůbec není vajíčko a Brumbál se s povytaženým obočím ptal své kolegyně, proč si myslela, že její barva by měla být hnědá.

Filius se na počítání úlovků nedostavil. Pevně se držel zachyceného televizního vysílače - už bez rodiny veverek.

Hagrid a Snape neměli nic, kromě hromady keců.

Brumbál se chtěl označit za vítěze se svými deseti vajíčky, ale jelikož je schovával on sám, zbytek se na něj podezřele mračil. Brzy se podařilo ho zneškodnit a s cinkajícími klíči od pracovny mu většina jeho kolegů zmizela z očí. Dohnal je po dvou hodinách, kdy už hodinu a padesát minut čekali na nádvoří.

„Taky jsme Vám něco schovali, pane řediteli. Můžete začít hledat a nebojte, jsou dokonale ošetřeny Fiddelovým zaklínadlem a kouzlem proti lokalizaci. Příjemný zbytek dne,“ rozloučili se téměř sborově a odešli si v klidu po svých zájmech do útrob hradu, zatímco nebohý stařec lezl po mýtině na kolenou a hledal schované klíče.