8. kapitola – Pátý den

Užívejte svátky plné pohody a štěstí a zůstaňte mi věrni. :-)))

Z deníčku Severuse Snapea

Dneska už konečně jedem domů! Ani nejsem příliš zničený, vydělal jsem si tu slušné peníze a nestálo mě to nic jiného, než pět minut strachu u Brumbála v pokoji. Alespoň toho nebude muset tolik balit… Možná nakonec nestihne zabalit ani sebe…

Z deníčku Albuse Brumbála

Až se vrátím domů, musím se nechat vyšetřit. Měl jsem za to, že na dovolenou jela i Poppy, ale tu jsem od včerejška neviděl… Navíc mi chybí spousty věcí, o kterých jsem si jist, že jsem je sebou měl… Divné, musím se podívat, co to psali v té příručce o Čechách a jistém mizení věcí.

Z deníčku Minervy McGonagallové

Chtěla jsem poprosit Poppy, aby mi udělala ultrazvuk a já tak měla fotku svého miminka ještě před odjezdem, ale ta potrhlá ženská někam zmizela! Brečela jsem kvůli tomu celé ráno. Budu muset vydržet do zítřka a konečně dát Severusovi důkaz.

Z deníčku Remuse Lupina

To už je konec?

Profesoři měli odjezd naplánovaný na pozdě v noci, aby z rána v klidu dorazili do Londýna a vyhnuli se tak zácpě.

Autobus ale na ně neměl čekat před hotelem, nýbrž na hodně vzdálené zastávce metra – Palmovka.

Profesoři doufali, že když jedou až těsně před půlnocí, nebude venku nikdo, kdo by je ohrožoval. Ovšem nikoho nezajímalo, že je zrovna sobota.

Den si koneckonců každý užil po svém, protože Severus, k překvapení všech, zaplatil každému jednu lázeňskou proceduru. Na letáčku to znělo všelijak, takže nikdo nepojal podezření.

Brumbál byl pod tóny příjemné hudby zahnán do jakési místnosti, kde na něj soustavně půl hodiny pod velkým proudem stříkali ledovou a vařící vodu. Tato procedura měla rozproudit krev v žilách, ale Brumbál naopak padl vysílením, protože se celou dobu snažil utéci. Studený nebo vařící proud ho ale vždy strhnul zpět k barevným kachličkám.

Filch byl uložen na bílé lůžko, příjemně přikryt ručníkem, a když už se mu zdálo, že usne, sešvihali ho jakousi zelenou větví tak silně, že se nekontrolovatelně počůral.

Hagrid se nechal dobrovolně připoutat k pohodlnému křeslu, které se soustavně skládalo, přetáčelo a mačkalo. Hagrid dopadl lépe, jak to křeslo…

Minerva měla zaplacenou zkrášlovací kúru nazvanou depilace. Nikdy o tom slovu neslyšela a tak si pohodlně lehla a nechala na své tělo nalít krásně hřející tekutinu.

Zoufalý řev a pláč se rozléhal po celém hotelovém komplexu až do pozdních odpoledních hodin.

Minerva pak do svého pokoje vešla v divném postoji a značně rozladěna.

Severus si zatím nechal udělat čokoládovou masáž a krásné masérce pak trochu masáže vrátil. Na pokoj se vracel se spokojeným úsměvem na rtech.

Z deníčku Albuse Brumbála

Nechápu, co si dnes dovolí lidé na tak starého člověka, jako jsem já. Ten, co ovládal tu zatracenou hadici, se musel minout s povoláním! Na těle mám samé barevné kruhy od silných nárazů horkého a ledového proudu! Vypadám jak deska pro Člověče nezlob se!

Z deníčku Arguse Filche

Já už nikdy nechci na dovolenou! Prosím, prosím ať mě raději ve spánku zakousne paní Norrisová!

Z deníčku Minervy McGonagallové

Ten vosk jsem si koupila domů! Nikoliv však na sebe, deníčku, ne-ne. Severus občas spí tuze tvrdě a přesně na takový moment si počkám. Nebudu to pak z něj strhávat, ne-ne. Ať se sám osvobodí!

V deset hodin se profesoři sešli dole v hale. Všichni nenávistně sledovali Snapea, který na ně mrkal z křesla.

Brumbál oznámil, na kterou stanici se jede, v případě, že by se někdo ztratil. Pak hromadně vyrazili.

Až na Snapea, který zůstal v hotelu, aby dopil svůj koktejl a pak v poklidu nasednul do taxíku a nechal se na výše zmíněnou stanici dovést.

Zbytek party byl brzy donucen k rozdělení se, neboť bujaré pronásledování hned v první stanici nebylo možné absolvovat ve skupině.

Lupin s Markem utekli na pánské záchodky a odpadní šachtou se dostali na zastávku tramvaje, odkud pak v klidu odjeli. Nikdo je z nějakého důvodu nepoznal a ani se k nim nijak blízko nepřibližoval. Možná to bylo tím, že se k sobě tiskli tak vehementně, že si je spousta lidí nedovolila prohlížet.

Hagrid došel na Palmovku pěšky a byl tam tak třetí.

Minerva utíkala na druhou stranu, co Brumbál. K oboustrannému překvapení se sešli ve stejném vagónu metra.

Argus Filch pro jistotu měnil vagóny, aby se maskoval. Jeho černá taška, kterou držel v rukou, a s výrazem, jenž nasazoval vždy, když se na něco soustředil, brzy způsobil poplach a on tak musel zbytek dojít taktéž pěšky. Dorazil poslední a nutno říci, že autobus se již rozjížděl.