SaraPolanskaseznam.cz
nikdo nic nepíše
:

» Článek

Odsouzenci - 7. kapitola

15.08.2011 19:54 - SaraPolanska - Odsouzenci - komentáře (35)

7. kapitola – Smrt je vysvobození


Omlouvám se, že to tak trvá, ale jsou prázdniny a komentáře u předchozích kapitol nic moc. Proto si nechci plácat kapitoly moc často :-))) Věnováno všem, kteří čtou, komentují. Jmenovitě elu, Zuzance, nadin, chave a wix, která na mě pěkně hází bobka :-D

 

Hermiona se naštěstí zmátořila tak rychle, jak od ní očekával. Vždycky byla umanutá a to nyní shledával jako velice užitečnou vlastnost při hojení.

Smrtijedi si jeho rady a výstrahy vzali k srdci a za celý den je tu neviděli. Samozřejmě se soustředili na vyhlazení kouzelníků stojících proti nim, aby Potter, o kterém nikdo od toho osudného večera neslyšel, neměl chuť bojovat a zároveň si tím pojišťovali svou převahu v případě, že by ten malý skrček přeci jen žil a bojovat chtěl. Hodně čarodějů odešlo do hor, aby se skryli před vrahy, kteří napadali jejich domovy ve dne v noci a bez slitování zabíjeli vše, co jevilo známky života. Mnoho rodů padlo. Mnoho prastarých rodů, jejichž jména znal každý, kdo něco znamenal.

Věděl, že jednou se bude historie opakovat a přijde válka. Jenže tahle válka byla krutější, než by si dovedl představit. Voldemort chtěl mít jistotu, že nebude muset dalších sedmnáct let čekat. Zajímalo ho, jestli ještě někdo z jeho kolegů žije. Jestli studenty, které učil, už porazili. On, který je teď pro všechny tam venku zrádce, sedí tady v relativním bezpečí a o válce tak maximálně přemýšlí. Měl by tam být. Za to, co kdysi udělal, by měl zemřít jako první a svým vlastním životem, svou duší, vykoupit svobodu a život všech ostatních. Mělo by to stačit.

Za to, co kdysi udělal.

 

„Harry Pottere!“

„Omlouvám se, paní Rottrová, Ron za to nemůže, to já ho k tomu přemluvil,“ snažil se usměrnit rozlícený výraz na tváři ženy, která nesla mladému muži šálek hojivého čaje.

„Jo, tetičko, nemohl jsem nic dělat!“ snažil se ještě ospravedlnit svou osobu Ron.

„Potrháš si stehy! Říkala jsem, že s chůzí máš počkat alespoň do zítřka! Co myslíš, že jim budeš platný, když si své uzdravování o týden prodloužíš? Jak jsi říkal, že se jmenuje ta dívka, co se před tebe postavila? Co když je na živu a čeká na tebe?“

„Já-“ nedořekl Harry, „Nechci už nic slyšet, Pottere! Okamžitě lehnout!“ zavelela rázně paní domu a pomohla svému svěřenci do postele.

„Když budete hodný, zítra Vás vezmu na procházku po zahradě. Pozítří už nebudete muset ležet a do konce týdne, pokud půjde vše podle mé vůle, Vás pustím.“

„Rone! Myslíš, že bys mohl dát vědět někomu z Bystrozorů, že v neděli budu připraven naplnit věštbu? A taky-“

„Harry, nemyslím, že by kdokoliv měl vědět, že jsi na živu, ale udělám, co myslíš, kámo,“ řekl potichu Ron, ačkoliv nesouhlasil s tím, že by měl někomu dávat cokoliv vědět. Už vůbec vracet se osobně do Anglie… Byla to hloupost. Buď ho zabijí anebo chytnou sovu, kterou by poslal. Jistě poštu pozorně sledují.

„Máš pravdu. Prostě se v neděli přemístíme do Londýna. Budeme potřebovat mnoholičný lektvar. Musíme vyzjistit, jak se situace má.“

„Hele a co když je mrtvá? Co když už jsou všichni mrtvý? Co pak, Harry?“

„Budu bojovat, i kdyby byl naživu už jen jediný člověk z naší strany,“ odpověděl zarytě hoch s brýlemi. Ron jen semkl rty a sklopil zrak, aby nemusel dát najevo své obavy.

„Rone?“ šeptl ještě jeho přítel.

„No?“

„Nenutím tě to dělat, kdybys chtěl raději-“

„Půjdu do toho s tebou. O tom nechci slyšet ani slovo,“ ubezpečil ho Weasley.

„Oukej, takže za tři dny.“

 

Hermiona samozřejmě neměla ani ponětí, že její dva kamarádi na ni myslí skoro každou vteřinu a strachují se o její život. Ona jen doufala, že žijí a udělají něco dřív, než zemře. A vlastně ani tak nešlo o smrt. Smrt byla v tuto chvíli asi nejlepší varianta ze všech možných, které se mladé dívce honily hlavou. Zemřít znamenalo osvobodit se od trápení, které zažívá. Smrt by přinesla pokoj její duši. Nikdy o tom takhle nepřemýšlela. Dřív by to pro ni znamenalo, že se vzdala, že její mysl už kapitulovala a ona jen čeká na to nejhorší.

Zvláštní, jak člověk mění své priority a názory v situacích, které si uměl jen těžko představit. Každý si říká, že jemu se tohle stát nemůže. Může. Jednoho dne na Vás dojde řada. A stane se to v okamžiku, kdy to nejméně očekáváte.

Nebyla zbabělec. Jen si myslela, že si nezaslouží tolik trpět. Raději by zemřela, než aby musela znovu snášet mučení a nechtěla ani pomyslet na to, co by dělala, kdyby některý ze Smtijedů chtěl ukojit své tužby.

S těmito myšlenkami přečkala další noc.

Se svým profesorem, který se vedle také nijak neozýval, už nepromluvila několik hodin.

Ten si dovolil usnout až pozdě v noci. Jednak na to byl zvyklý a jednak chtěl mít jistotu, že tuto noc už nikdo nepřijde.

 

Tu noc skutečně nikdo nepřišel, ale jen co se objevil náznak slunečního světla, probudil oba odsouzence zvuk kroků a hlasů.

Šli si pro ni.

Věděla to.

Ta pálivá jistota nyní spalovala vše uvnitř. Vše, včetně naděje, že se vyhne dalším praktikám těch slizkých vrahů.

„Dobré ráno, slečinko, jste na řadě!“

Hermiona jen sotva znatelně zanaříkala. Neměla sílu. Ne na zbytečné nářky. Stejně by to nepomohlo.

Zvedl ji za vlasy a táhl pryč z bezpečí cely.

Severus se je pokusil varovat a znovu zmínit, že jestli se Hermioně ublíží a ona zemře, Voldemort je potrestá, ale nikdo mu neodpověděl.

Mrskli dívku proti kamenné stěně a zavřel za její drobnou postavou těžké dveře. Všude byla tma. Nevěděla, kde je a co ji čeká.

Byla strčena do nějaké místnosti, kde byla absolutní tma a ticho.

Jenže po chvilce se ticho změnilo v něco neurčitého. Skřeky a tiché našlapování odněkud z rohu přinutilo dívku prudce sebou trhnout a najít pevný bod. Neodhadla, jak daleko v místnosti je a tak svůj pokus opření se o stěnu za sebou uskutečnila až napodruhé. Poprvé spadla a ošklivě si natloukla.

Snažila se přimět své oči zvyknout na tmu, ale nešlo to. Neviděla nic.

Bylo tu s ní nějaké zvíře. Možná člověk. Ani jedno nebylo dobré a panika pomalu ničila její smysly.

Kroužilo to kolem.

Tiché chrčivé zvuky někde vlevo.

Závan vzduchu a podivný zápach.

Třásla se a hlasitě dýchala, aniž by si to uvědomovala.

Zbytek toho, co byla schopna si zapamatovat mezi jednotlivými stavy bezvědomí, bylo něco, na co, pokud přežije, nechce už nikdy pomyslet.

Cosi do ní prudce narazilo, následkem čehož si vyrazila dech. Něco studeného a lepkavého se dotklo její pravé paže a odhodilo ji to někam do místnosti. Všude kolem cítila šílený zápach, ale strach, který ochromoval Hermionino tělo byl silnější, než dávivý reflex.

Oči měla doširoka otevřené a ruce instinktivně přitisknuté na hrudi. Pak viděla hluboké karmínově zbarvené oči a potom už nic.

 

Probrala se, aniž by se mohla pohnout. Palčivá bolest v každé části těla bylo to jediné, na co se soustředila. Přiměla se zamžourat do oslnivého světla. Nevěděla, kde je, ale byla tu naprosto šílená zima. Teprve, když vstřebala šok a smířila se s bolestí, si uvědomila, že leží ve sněhu. Připoutaná řetězy. Lekla se, že nemá nohy, ale ty byly pouze přikryté čerstvým sněhem. Hlava se točila a pálila. Na plicích cítila břímě, které nezpůsoboval žádný předmět. Bylo to uvnitř. Každý nádech bolel, jakoby se nadechovala pod vodou. Chtěla se pokusit zvednout hlavu, ale opět ztratila vědomí.

Ležela tam dalších několik minut, než ji člověk v černém ušmudlaném plášti vysvobodil z řetězů a odtáhl kamsi do šera.

 

„Malfoyi, rád bych ti sdělil, že jestli ta holka zemře, tvůj zadek si Voldemort nechá naservírovat na zlatém podnose!“

„Klídek, Severusi, nezabijeme ji. Jen se smrti značně přiblíží a v tom je dost podstatný rozdíl, víš? Potřebujeme, aby byla slabá, zlomená a tak naprosto neschopná nitrobrany, kterou jsi tak dobře naučil a díky které nebylo možné zjistit, zda ví, kde se ten zjizvenec schovává.“

„Čím víc budete tu dívku mučit, tím více se zaštípí proti vašemu vlivu,“ řekl klidně Severus, ačkoliv si ve skutečnosti nebyl jist tím, co říká. Nevěděl, co s ní dělají a jak je na tom.

Malfoy po několika dalších, nic neříkajících větách opustil jeho celu a nechal ho tak opět samotného.

Samotného napospas těm nejhorším obavám.

Obavám o Hermionu.

Přidej komentář:

Autor:
Komentář:
Odřádkování se zachovává, HTML není povolené
Opiš kód:   Kód je nečitelný, ukaž jiný

Komentáře:

25.12.2011 02:45 Keiffer

A really good anwesr, full of rationality!

13.09.2011 21:20 Nina

to je krásna kapitola:) snad to dobre dopadne

13.09.2011 21:19 Ilona

:) uzasna kapitola

13.09.2011 21:19 Rita

uzasnee

13.09.2011 21:04 Mirka

no.. mam strach jak ti dva dopadnou, ale velmi se mi tahle povídka a tenhle nápad líbí

02.09.2011 09:56 Eliza

Mám ráda tento pár a ještě víc tuhle povídku, která je podle mě dokonale napsana

01.09.2011 21:34 Marget

uzasna kapitola:)

01.09.2011 09:46 Elenor

Jsem ráda, že pořád píšeš, tvé kapitoly jsou užasné a mě se vždycky každá tvá povídka moc líbila a tahle není vyjímkou

01.09.2011 09:31 Radka

no jsem zvědava jak to všechno dopadne jinak kapitola se mi velmi libila jako vždy

31.08.2011 22:16 Xixi

:)omlouvám se za pozdní komentář, ale byla jsem dlouho pryč.. Jinak moc jsem se těšila na tvé kapitoly a nezklamaly

31.08.2011 22:15 Markiis

miluju tuto povídku

31.08.2011 20:57 Kaja

uzasne Saruška

30.08.2011 22:42 Jimmy

vynikajici povídka od nejlepší autorky_:)))

30.08.2011 22:42 Uršula

miluju tento pár je uzasny

29.08.2011 19:35 gazi

boží kapitola

28.08.2011 13:16 Paja

super kapitola jsem zvedava co to bude za zvire..

28.08.2011 10:34 Baja

ach jo snad bude Herm v porádku, krásna kapitola

28.08.2011 10:34 Marki

uzasne :)

27.08.2011 10:06 Alice

uzasna kapitola, tahle povídka je prostě super a moc se mi libi tak, ze jen tak dal

26.08.2011 15:15 denice

Šílené, mrazivé, kruté. Věřím, že Severus by byl raději na jejím místě, než vyčkávat, kdy a v jakém stavu ji vrátí do cely.
Díky.

21.08.2011 10:55 Petulka

uzasne uzasne

17.08.2011 07:22 KM

Dnes jsem narazila na tuhle povídku. Dobře napsáno :-)
Zajímá mě, co to bylo za potvoru s karmínovýma očima. A už se těším, až dojde k boji.

16.08.2011 21:47 Baja

:) nemuzu se doičkat pokračování

16.08.2011 21:42 Gazi

:) chudák Herm :( snad to bude vše dobré. jJinak povídka uchvatna:) moc se mi libi

16.08.2011 21:37 Marta

uzasna kapitola je to nadherne

16.08.2011 16:34 Janeovka

skvělá kapitola těším se na další

16.08.2011 15:34 elulinek

Nazdar bazar.


Díky moc za věnování
sem četla "vlastnost při kojení" - slepec
Mělo by to stačit? Severusi, ty jsi hlupák, když si myslíš, žes dělal hrozné věci. Znám horší
Ulož ho, debila. Nemá co lízt z postele, když ještě není čas. Mlátit takový pacienty, fakt že jo
Pottera za stupidní nápady rozhodně zabít, sníst sovu totiž nepomáhá
Oukej, za tři dny se picnu
Smrt je jen začátek?
jednoho dne dojde řada i na to tvoje Vás, Vaše, Vy
Nikdo nepřijde, jen já si přilehnu do jeho postele, kde na mě čeká...
Slečinka, majne lýbe frojlájn
Netahej ji za vlasy, nebo tě zatahám za ptáka.
Smrdí ti z huby, Hagride. Kolikrát ti budu opakovat, aby sis čistil zuby a denně měnil ponožky. Prase
Rudý oči? to bude Voldomortova sestřenice Antigaticie
Břímě uvnitř? holka to je zápal plic. Nebo Tuberkulóza. Hmmm...
Nejhorším obavám. Obavám, kterých se obával.
No, zajímavý posun. Bude sex? Kdo je červenooká příšera? Bude sex? Jak dlouho potrvají "tři dny"? Bude sex? Kde je Hermiona? Bude sex? Bude v pořádku? Bude sex? Budou mučit i Severuse? Kdy bude další díl?
Výborně, skvěle, úžasně
Působivé
Haf

16.08.2011 13:12 Chavelierka

Já četla vysvobození a těšila jsem se, že pro ně konečně někdo přijde :D Pak mi došlo, že to je smrt je vysvobození a bylo po smíchu :D

Děkuju, za věnovaní. Ty se čteš skvěle ;)

Hermiona a její tuhé kořínky, od Rona a Harryho dostala dobrou školu :D
Jen jestli ho poslechli, třeba proti nim jen někde kují pikle. :D
Celí smrtijedi, chvilku neposedí :D
Místo aby se snažil lidi dostat na svou stranu, tak je vyvraždí, vážně skvělá taktika.
Není on chlap? Nečině sedět a nebýt u všeho za kvedlačku, je horší než stahování z kůže :D
Hele Maruška Rottrová :D:D
„Já nic to oni,“ zahuhlal Ron s plnou pusou. To je přesný :D
Aspoň, že zbaběle neutíká.
Smrt byla v tuto chvíli asi nejlepší varianta ze všech možných… To zní děsivě
Zvláštní, jak člověk mění své priority a názory v situacích, které si uměl jen těžko představit. To se teprve ukáže jaký kdo je.
Se svým profesorem, který se vedle také nijak neozýval, už nepromluvila několik hodin. Což mě taky celkem trápí :D
Ha akce
Nejistota je nejhorší týrání na světě.
Fuj, kam ji to strčili?
Suchozemská chobotnice? :D
To je dobrá, já bych už dávno zvracela.
Ona se válí ve sněhu a chudák Severus trpí :D
To by mě vážně zajímalo, co z toho vyleze
Taky jí ten člověk mohl pomoct
Hele Lucík na scéně :D
Ten zas pobral moudra chlapec :D
Hele to se dělá nic neříct, jen naznačit a konec?

Dožaduju se brzkého pokračování!!! :D tak jo prosíííím :D Tahle povídka je vážně zážitek, pořád nevím, kam to směřuješ. Severus je sladce odhodlaný a Hermiona kouzelně ztracená v nejistotě. A Ron s Harrym prostě v pohodě :D:D Těším se co nám nadělíš dál ;)

16.08.2011 12:43 Katherine

Už se nemůžu dočkat, až se Harry konečně o něco pokusí. Fakt, kde je celý Řád? To jsou všichni mrtví nebo se někde schovávají?! Snad bude Hermiona časem v pořádku, jsem si jistá, že Sev jí v tom pomůže :) *evil laugh*

16.08.2011 12:40 Kitti

Teda to bylo divný, nevím proč, ale tahle kapitola mi přišla taková "prázdná" nijaká. V těch předchozích se vždy něco dělo, semlelo, tak to beru jako přípravu na příště. Ale ikdyž bylo mín děje, je to dobře napsaný, máš pěkný sloh a dobré nápady. Ráda čtu tvoje povídky.

16.08.2011 02:09 Hajmi

Náhodou jsem na tvojí adresu na razila u Máji. Musím říci, že tohle je pěkně krutá povídka, asi právě kvůli tomu, že jak je psáno v jednom z komentářů, není Hermionino mučení tak detailně popsané. Člověčí fantazie pak pracuje na plné pecky a to co vymyslí je většinou hrůza na druhou.
Píšeš moc dobře, a ve mě jsi získala dalšího čtenáře. Byla jsem moc ráda, když jsi prozradila, že povídku máš dopsanou. Nesnáším, když se slibně rozjetá povídka zastaví a konec nikde. Přeji tedy hodně komentů a spoustu spokojených čtenářů.

15.08.2011 23:07 Mája

Díky Merlinovi za milosrdné bezvědomí. Smrtijedi jsou packalové, když mučení provádějí tak nesmyslně. I kdyby ji chtěli jen oslabit, tak by to mohli udělat mnohem krutějším způsobem. Doufám, že Hermiona vydrží a nesesype se.
Děkuji za kapitolku a budu netrpělivě vyhlížet pokračování.

15.08.2011 21:57 Zuzana

Ďakujem za venovanie a samozrejme za kapitolu :)
Príliš kruté, toto. Hádam je ešte horšie čítať Hermionine mučenie v náznakoch, ako keby to bolo napísané podrobne. Aspoňže sa už Potter snaží, len nechápem, prečo ju nehľadajú ostatní. Kde v keli je rád? Neviem čo viac napísať, chcela som kapitolu, tak ju tu mám. Aspoňže Severusa nechali zatiaľ v kľude.

15.08.2011 21:11 Leannka

ou, kruté
dúfam, že sa z toho väzenia aj dostanú :)

toľko môj konštruktívny komentár, ale komentujem

15.08.2011 20:34 Olga

nádherna kapitola snad bude Herm v porádku