Autogram číslo 5

Tentokrát jsem v tom fakt nevinně. Alanovi jsem psala hned po příletu z Dublinu, že si ho moc vážím, a že hra byla výtečná. Připojila jsem společnou fotografii, protože mi přišlo slušné mu ukázat, jak se povedla, když k ní svolil. Jediné, oč jsem v dopise žádala, bylo sdělení, zda se chystá v letošním nebo příštím roce na nějakou divadelní roli v Evropě. Zatímco jsem si pálila kůži ve vzdáleném Tunisku, přišla odpověď. Tedy odpověď by to byla, kdybych se v ní dozvěděla něco o tom, o čem jsem chtěla, ale podepsaná fotka taky stojí za to. Alane, Beznadějně tě miluju :-D