Drahá eluška (Elypsa potník MekVón) má dneska kulatiny! No, deset jí není a třicet taky ne, páč to není ani mě a ona je ode mě ještě malý cucík :-D Nápověda: od oka odečtěte jeden prst. Ano, takže právě k těmto narozeninám ti chci srdečně popřát všechno nejlepší (hlavně ty víš co a pokud nevíš, tak si to domysli).

Od začátku ti musí být jasné, že můj dárek nebude romantika s dobrým koncem, takže ti přeji, aby sis to i tak užila v rámci možností, neb já si to psaní užila :-D Hépy brzdej lamičko :-)

Studená voda měnila její močový měchýř v kostku ledu, ale ona to hodlala vydržet i za cenu čůrání písku po další dva týdny.

Od úst unikaly bubliny velikosti kotlíků střední velikosti a z nosu se tvořily tytéž kotlíky jen pětkrát větší.

Už to mělo přestat. Musel ji přeci vidět. Musel. Dělala rámus a díky speciální poloze, v níž dopadla na hladinu, ohodila i omítku na kilometru vzdáleném hradu…

Tma.

Elu se probudila na chladné zemi, přičemž zaznamenala štípání ze zadu na krku. Nemohla se ani pohnout, takže si v mraveništi poležela dalších deset minut. Osoba sklánějící se nad ní jí vynahrazovala všechny ty nepříjemnosti včetně olizování palců od neviditelných škrken.

Severusovi padaly do obličeje prameny jeho havraních vlasů a strach zrcadlící se v jeho očích donutil elu se trochu nejistě usmát. Odhalila tak pár vyražených zubů, neboť při skoku do vody před profesorem Snapem, který si udělal každodenní procházku k jezeru, se netrefila do průzračné vody hned napoprvé.

Odhrnutí mokrých vlasů z její tváře horkou dlaní způsobila, že pokřtila zemi pod sebou a mravence tak přinutila k ústupu.

Chytla ho za ruku, aby se ujistila, že to skutečně dokázala.

Ona to dokázala! Bez výrazných tělních ztrát dokázala přimět obávaného Mistra k dobrovolnému dotyku její popelavé tváře.

Jeho letmý úsměv a známé gesto ve formě povytaženého koutku úst ji povzbudilo v tom, co si těch spousty měsíců plánovala, křídami kreslila a nakonec tak úspěšně realizovala.

Zavřela oči a zkusila ruku přesunout na týl zbožňované osoby, která se nikterak nebránila.

Svými krásně tvarovanými ústy se přibližoval blíž a blíž až nakonec zahřál její prokřehlé rty ve vášnivém polibku.

Náhlý tlak a znemožnění otevření oči ji přiměl k návratu do jejího těla. Osm litrů vody společně s několika zelenými řasami z jezera včetně rodinky rybek vylétla z nebohé elu tak rychle, jako se dokáže uspokojit Potter nad několika časopisy o pletení.

Zamrkala, aby se pořádně podívala kolem, díky čemuž jí vypadly čočky.

„Myslel jsem, že už se mi Vás nepodaří probrat, to by byla vážně škoda, když si Vás tak prohlížím a ne jen teď, abych se přiznal,“ řekl muž klečící vedle ní a trochu nemotorně pohladil její zápěstí svými zažloutlými nehty.

Elu pokřtila zem pod sebou podruhé.

Naproti ní neklečel Mistr lektvarů, který se o několik desítek metrů v klidu bavil s nějakou blond studentkou, ale jen šklebící se Argus Filch.