Tak moje druhé já má narozeniny - své OKO narozeniny (Leo, nepodváděj! :-D) tak ať ti tento rok přinese opět tolik úspěchů, jako ten předešlý, a ať se pro tebe nové číslo v občance stane plné pozitivních věcí. Upřímně ti třesu pravicí a doufám, že se ti můj pomsto-dar bude líbit :-D Polibek vynecháme a Alan ti ho taky nedá (z jistých důvodů, že, a ty moc dobře víš, jakých :-D ).

Wixie vběhla do sklepního kabinetu a trochu zdivočele se rozhlédla kolem, aby zaměřila cíl své touhy. U této aktivity si stihla zablokovat krční páteř i se srazit s hasičským přístrojem pověšeným na stěně. Jakmile se jí vrátily barvy, hlasitě vykřikla směrem odkud tušila sedícího profesora.

Snape si leknutím vylil kalamář do klína a brkem si propíchnul pečlivě psaný pergamen se svou výpovědí, kterou nezapomněl podpálit shozeným svícnem ze stolu.

Když zmateně uhasil plameny výplatní páskou z minulého měsíce, nehezky se na wixie podíval mrdavým pohledem, který by rozřízl i plechovku s colou. Plnou.

Wixie mu s úsměvem podala jeden ze svých milostných dopisů plného všemožných vyznání či gramatických chyb a tiše si sedla na lavici naproti jeho stolu přičemž zvrhla stoletou vázu po babičce Snapeové s ručně kreslenými kotlíky všech barev.

Její trest začínal právě teď.

Snape unaveně nadiktoval dnešní úkol a beze slova se pokoušel najít nový pergamen, na který by si po dobu trestu maloval čtverečky, neboť geometrické tvary ho uklidňovaly.

Wixie psala a oči měla sklopené k textu, jen tiché vzdychání připomínalo, že je stále v místnosti, kde by jinak bylo slyšet umřít mravence. Jen občasná padající slina vydala nějaký zvuk. Kromě toho rozmazala vše, co wixie složitě psala.

Nebyl problém denně udělat něco, aby se sem dostala.

Tu podpálila spolužačce vlasy. Tam zase strčila do kotlíku hlavu a předstírala, že je Dark Veider. Jindy to byly práskající kuličky na profesorské židli a dneska dokonce vášnivý polibek samotného Severuse Snapea, kterému trvalo dlouhých deset vteřin, než se mu povedlo sundat kabát, na kterém se vytrvalá slečna nacházela a to včetně chumáčku vlasů a obětoval i pravou botu. Wixie to stálo jen vypíchnuté oko hůlkou. Ostatně takové oběti na oltář lásky přinášela ráda a dobrovolně. Minule se dokonce poprala se spolužačkou Elisabeth, která nakonec skončila na ošetřovně s mnohonásobnou zlomeninou bederní páteře a s nevratnou ztrátou paměti. Neustále opakuje, že je Hermiona, a že chce mluvit s Lunou.

Severus se tiše podíval k místu, kde seděla jedna z jeho nynějších studentek.

Litoval chvíle, kdy poprosil Merlina o to, aby místo těch tupců měl ve třídě raději jeho fanynky, které by mu projevily alespoň nějaké to uznání za jeho snahu…