Písničku vynechám, neb neumím zpívat a přejdu rovnou ke stisku tvé pravice a upřímnému přání všeho nejlepšího k tvým dnešním narozeninám! Minulý rok jsi je před námi úspěšně tutlala, ale letos se nadýcháš konfet dostatečně. Přicházím se svou pomstou, tedy dárkem samozřejmě, pro tebe a doufám, že ti udělá radost. Ať bereš život se smyslem pro humor a lehkostí. Severus se ke gratulaci připojuje (jak jsem toho dosáhla? tak to je zase jiný příběh...:-D).

Chave čekala jako každý den za rohem, aby se opět pokusila o srážku s milovaným profesorem lektvarů.

Už si ani nepamatovala, po kolikáté to je a nebylo to jen díky ztrátě paměti, kterou utrpěla při srážce s Hagridem, který chodil velice rychle a rázně. Teprve po tomto tvrdém nárazu se naučila za roh nejprve kradmo podívat, než se tam se zavřenýma očima vstříc tvrdé srážce vrhla. Její jméno a čelo znala již polovina Bradavic.

Vytouženému doteku případně i letmému polibku s profesorem Snapem neváhala obětovat modřiny, krev a ani vlastní končetiny, značně obalené v obinadlech. Pořád ještě nadávala na Lunu a její neviditelné hejno Testrálů, které do školy tajně přivedla a zcela nevhodně je zkoušela aportovat právě v okamžiku, kdy se Chave vrhla za roh v domnění, že takhle dupe a funí jedině Severus.

Dnes to ale vyjde. Cítila to ve svých jizvách utrpěných v minulých pokusech.

Ještě si stihla převázat obvaz na levé ruce, když zpoza chodby uslyšela to známé dusání černých podrážek o naleštěnou dlažbu.

Její srdce bušilo tak silně, až si Brumbál podezřívavě restartoval svůj bypass.

Jedna, dvě, tři. S posledním nádechem se s airdynamičností vrhla za roh a ze strachu před bolestí raději zavřela oči, ústa i ušní dírky.

Chave se tentokrát pokus podařil.

Ovšem nevšimla si černého kotlíku, ze kterého se podezřele kouřilo a jenž tak úpěnlivě svíral sklepní mistr v rukou se značným strachem na zorničkách.

Obsah kotlíku vylétl srážkou do vzduchu, což sama Chave nemohla vidět, neb po nárazu do tvrdého kovu, z kterého byl kotlík vyroben, ztratila vědomí a padla tak obávanému Mistrovi k nohám. Ten nečekaje takovou komplikaci na nebohé dívčino tělo nešikovně šlápl následkem čehož přepadl a zamotal se do vlastního pláště a ještě tak upustil kotlík Chave na břicho.

Vařící obsah kotlíku byl nebezpečně rychle přitahován zemskou přitažlivostí.

Chave se ze slastného spánku usmívala a právě se v její omráčené mysli přehrávala scéna, kdy jí Severus napouštěl horkou vanu do obří mramorové vany. Jakmile strčila do vany nohu, ucítila onu horkost.

Zamračila se.

„Voda, je moc horká, Severusi!“

„Není to voda a neříkejte mi Severusi,“ uslyšela hlas za sebou.

„A co je to tedy v té vaně, tráva?“ zasmála se laškovně.

„To je roztavené olovo, co si poručil Brumbál na dnešní Vánoční večírek,“ zaznamenala ještě, než se definitivně přiměla otevřít oči. Šlo to ztuha.

Když se po několika pokusech o otevření očí na víčkách vytvořily svaly alá Terminátor, podařilo se Chave uvědomit si, co se vlastně stalo.

Místo vysněného polibku tak alespoň získala roli ve školní hře. Dokonce hlavní roli. Její podání Muže se železnou maskou se stalo skutečným hitem mezi mudly i čaroději.