9. kapitola – Pátý den

Tuto kapitolu jsem předčítala Irské skupině v Dublinu mezi večery, co jsme navštěvovaly Alana. Takže pro mě má ještě spousty významů, na které snad nikdy nezapomenu. :-) Věnováno Zuzce, která se chce smát a všem, co mají rádi smích a těší se na Mikuláše :-D Předčasný dáreček. Za betaread děkuji elu.

Že by něco takového viděl Severus? :-D

Z deníčku Severuse Snapea

Jsem vzhůru už od svítání, protože musím hlídat, kdy půjde Lupin ven z pokoje. Kdepak, ještě jsem s pomstou neskončil. Mark pravděpodobně u něj v pokoji přespal. Občas se mi zdálo, že se prostěradlo na mých dveřích od balkónu zavlnilo. Těším se, až se Remus seznámí s mou další nástrahou.

Lupin se s drátem nataženým před jeho pokojem seznámil krátce před sedmou hodinou ranní a to ve chvíli, kdy šel vyprovodit Marka, který se také do pastičky chytil a již ležel na zemi, čímž zmírnil Lupinův pád na tvrdou zem vlastním tělem. Bohužel se ani jeden neudržel od náhlého výkřiku, který opět přilákal všechny návštěvníky hotelu ke zvláštní podívané.

Severus byl na chodbě jako jeden z prvních a snažil si co nejvěrněji vtisknout obraz před ním do paměti. Takové fotografie pak pošle s pocitem maximálního uspokojení i do Denního věštce. Lupin ležící na opáleném mladíkovi, rty těsně u sebe stejně jako ostatní části těla… To je námět na perfektní článek.

Z deníčku Minervy McGonagallové

Nevím, kolik se těch prostěradel za televizi ještě vejde. Doufala jsem, že dnešní ráno už proběhne v klidu. Musím uznat, že výjev za dveřmi za to mokré probuzení rozhodně stál.

Z deníčku Albuse Brumbála

Jeden den jsem tu nebyl a zdá se, že proběhla řada změn. Filius z balkónu zmizel někdy během noci, prohledal jsem všechny přikrývky a některé i omylem vyhodil ven, ale milý Kratiknot nikde. Lupin nejspíš přebral Severusovi jeho nápadníka, protože jsem je dnes při ranní procházce našel se vášnivě loučící na chodbě. Jsem rád, že se za svou lásku nestydí a že to Severusovi až tak moc nevadí. Byl u toho a nijak neprotestoval, naopak vypadal, že má radost. Minerva by si měla někam zajít s tím svým problémem…

Z deníčku Filiuse Kratiknota

Milý deníčku, mám toho právě tak akorát dost. Nevím, co všechno snesou lidé normální růstu, ale můj drobný pohár již přetekl. Jedu domů. Jako by nestačilo, že mě Brumbál celou dovolenou balí nebo co, on mě blbec brzy ráno vyhodí z balkónu a ještě mě přitom zamotá do deky, abych se nemohl bránit. Sedím v nedaleké hospůdce, kam jsem se dopravil po rukách a čekám, až mi zaschne mast na zlomeniny, abych se mohl přemístit domů.

Z deníčku Remuse Lupina

Nevím, co se to semnou děje. Cokoliv udělám, kamkoliv jdu a dokonce i při jídle myslím stále a pořád na Marka. Bylo mi ho v noci tak líto. Strašně trpí ze ztráty Severuse. Mezi vzlyky řekl, že si Severus něco začal s nějakou cizí ženou. Musím vypátrat, o koho to jde a konečně se také nějak pomstít za to, co mi Severus dělá!

Brumbál hledal Kratiknota ještě hodinu a pak to vzdal, že se buď najde, nebo ho brzy někdo vrátí.

Všem na snídani oznámil, že dnes zvolí uvolněnější program a zajdou na soukromý kopec, který se nachází za hotelem, a který pro ně na začátku dovolené objednal, aby se mohli v zimních sportech vyřádit. Již tradiční lístečky pak před sebe položil s šibalským úsměvem, který všem ostatním způsobil bláznivé skákání tepny na krku.

Losování nakonec proběhlo. Poppy si losovala v bezvědomí.

Severus počkal, že si lístek vybere Minerva a pak sám sáhl po tom hned vedle.

Hagrid měl za úkol postavit iglú. Když se po hodině a půl podařilo obrovi vysvětlit, co to iglú je, začal se radovat.

Minerva se měla klouzat na bobech, které dostala ihned po přečtení svého dnešního úkolu.

Severus si oddechl. Postavit sněhuláka mu v porovnání s tím, co měl dělat na letní dovolené, přišlo náramně zábavné a lehké.

Filch měl celý den dělat sněžné andělíčky.

Brumbál bude mít zábavu ve formě ježdění kopce na igelitce a bude tak závodit s Minervou.

Poppy měla s Kratiknotem hrát sněžnou bitvu, ale jelikož Filius chyběl, bude házet koule sama po sobě nebo na ostatní. To Severusovi značně pokazilo náladu.

Lupin schytal nejhorší úkol. Měl celý den ochutnávat rampouchy.

Z deníčku Severuse Snapea

Nakonec to nebyl až tak špatný den. Pomocí neviditelného obranného kouzla, které jsem nenápadně vytvořil kolem svého přiděleného čtverce, kde jsem měl postavit sněhuláka, jsem se vyhnul řadě studených nadílek za svůj krk. Koule se zcela záměrně odrážely přímo na Lupina… Můj sněhulák v podobně Brumbála s řadou velkých rampouchů v zádech měl velký úspěch. Jen samotný Albus se tvářil trochu neurčitě.

Z deníčku Minervy McGonagallové

Kromě několika modřin z ježdění na tom kluzkém plastovém prkénku se cítím docela dobře. Několikrát jsem Albuse přejela, jelikož jeho igelitka se občas v půlce kopce zastavila a odmítala jet dál. Způsobil tak jistou nerovnost ve vozovce a já několik zbývajících metrů letěla. Severusův sněhulák byl bezkonkurenční. Myslím, že i Albus byl z tak věrné podoby naměkko.

Z deníčku Remuse Lupina

Nenávidím rampouchy! Už nikdy nepozřu žádnou zmrzlinu ani nic, co bude mít méně jak dvacet stupňů! Jazyk mám stále ještě namodralý a to mám večer schůzku! Doufám, že na mě nikdo nepoznal, že se ještě večer někam chystám.

Z deníčku Albuse Brumbála

Dnes byl nádherný den! Minerva je výborná jezdkyně a je lehká jako pírko. Všichni si hezky užívali sněhu. Severus mě velice potěšil. Musel jsem se hodně ovládat, abych se nerozbrečel štěstím. Postavil sněhuláka s mou podobou, čímž mi dal najevo, jak si mě váží. Dokonce mě chtěl zachytit v pohybu, neboť rampouchy v mých zádech měly signalizovat mou rychlou chůzi. Dokonalé, asi mu po návratu domů zase zvednu plat.

Z deníčku Arguse Filche

Jsem již třetí hodinu naložen v horké vodě. Omrzliny, jak se zdá, konečně ustupují.

Z deníčku Rubeuse Hagrida

Postavil jsem iglú. Sám. Bylo super. Schoval jsem se do něj a pořádně se najedl sněhu.

Lupin odešel na rande v absolutní tichosti. Nevěděl, že ho tajně pozorují hned dva páry cizích očí a vše, co ten večer v hotelovém baru udělá nebo řekne, je důkladně zaznamenáváno…