SaraPolanskaseznam.cz
nikdo nic nepíše
:

» Článek

Smrt je zážitkem na celý život - 4.kapitola

29.04.2010 16:14 - SaraPolanska - Smrt je zážitkem na celý život - komentáře (47)

4.kapitola - Samomluva


 

Věnováno všem komentujícím a také těm, co vydrželi čekat. Tentokrát to není až tak moje vinna a tak kdo tuší, může linčovat :-D díky mé betě wixie (:-D :-D)

 

Vrátil se přesně o půlnoci.

Spala na jeho posteli a on opět musel zahnat ten pocit, který ho již několik dní provázel.

Odešel zpět do kabinetu a posadil se na pohovku před krbem.

Rozhlédl se po místnosti.

Velká půlkruhová místnost obehnaná nejrůznějšími poličkami s knihami a lektvary sem tam přerušila skříň či jiný kus nábytku.

Krb byl naproti jeho stolu, mezi kterým ještě stála ona zelená pohovka.

Oheň začal po jeho příchodu opět plápolat a odrážel se v černi jeho unavených očích. Nepamatoval si, kdy se natáhl a usnul neklidným spánkem.

Důležité bylo, že na pár hodin mohl zapomenout na to, kdo je.

Zapomenout na všechno.

 

Svítalo.

Promnul si ztuhlý krk, z něhož vystřelovala palčivá bolest do hlavy.

Zase.

Zvedl se a s přivřenýma očima od nepříjemné bolesti došel k jedné z polic a odzátkoval jednu z malých průhledných lahviček.

Bolest po vypití jejího obsahu zmizela, ale zatuhnutí zůstalo.

Zasedl za stůl a začetl se znovu do několika knih.

Pět hodin ráno. Využil brzké hodiny, aby rychle zaskočil do zcela prázdné knihovny, odkud si přinesl hned deset knih.

Naštěstí nikoho nepotkal. Přesně, jak předpokládal.

Ne, on v to doufal, protože vysvětlovat někomu, proč si nese v náručí deset knih s posmrtnou tématikou… Ne že on by někdy někomu něco vysvětloval, ale i tak by se musel tvářit neutrálně, a to po dvou nocích téměř beze spánku, s duchem u něj v posteli a v šíleně špatné náladě, by nebylo nikterak lehké.

Četl až do snídaně, kdy se mu ve dveřích zjevila probuzená Hermiona čekající na odchod do Velké síně.

Neřekla nic. Jen sklopila oči a občas přelétla pohledem jeho okolí, aby se ujistila, že se ještě nezvedá.

Znervózňovalo ho to.

Kam to dopracoval?

Raději se zvedl, a ač ještě neměl hlad, odešel s Hermionou v zádech do známých prostor.

Zrovna mířil vidličkou s částí snídaně do úst, když se opět ozvala.

„Nesnáším tě,“ zašeptala zlověstně.

Zavřel oči a vrátil vidličku zpět na talíř.

„Ne jen, že mě nenecháte vyspat a pracovat, Vy mě nenecháte ani najíst. Jen dál, jen dál, slečno rýpavá a nesmírně drzá a přísahám, že ode mě už neuvidíte jediný náznak pomoci.“

„Slíbil jste to a nechcete přeci, abych Vás chodila strašit až do konce života, že ne? A co jiného mi můžete udělat? Strhnout mi body? Jen do toho ty ironický vtipálku!“

Naštvaně praštil pěstí do stolu a podíval se na ni.

Bylo mu jedno, že už ho pár minut několik jeho kolegů zaujatě pozoruje.

Bylo mu jedno, že jeho naštvaná samomluva působí poněkud zvláštně a to bylo ještě mírné slovo.

Přiblížil se obličejem až k Hermioně a chystal se říct něco opravdu ošklivého.

„Přestaňte mi laskavě tykat, Nebelvírská šprtko.“

Nakonec vyhrálo jeho pevné sebeovládání a on bez dalšího kázaní, s pocitem vítězství vstal. Ještě okamžik jí hleděl do očí, pak se otočil a odešel.

„Že by Vám došla řeč?“

„Zase si tolik nevěřte, Grangerová.“ odpověděl jí, aniž by se za ní otočil

„Mě nemůžete urazit.“

„Vskutku?“

„Samozřejmě!“

„Rozkošné.“

„Přestaňte si ze mě utahovat!“ neudržela se nakonec.

„Proč? Nic jiného mi tak nedokáže zlepšit den, než zhroucené sebevědomí mých studentů.“

Hermiona jen naštvaně zavrčela. Alespoň Severusovi ten zvuk připadal jako vrčení.

Pokusila se ho praštit, ale on nic necítil.

„Nerozcuchejte se, slečno Grangerová.“

„Ty… ty bastarde!“

„Nenamáhejte se, ještě se zadýcháte.“

Hermiona musela zahnout chodbou jinam. Měla pocit, že by ho jinak snad uřkla.

 

Zbytek nedělního odpoledne utíkal rychle.

Oba nakonec četli Severusem donesené knihy, ale ani jeden se netvářil nijak nadšeně, že musí být společně v jedné místnosti.

Nepřátelské pohledy, které byly občas tak ostré, že by prořízly i knihu Bradavicích dějin na skrz, se nesly z obou stran stolu.

Neubránila se krátkému zkoumání jeho obličeje.

Tvářil se naprosto neutrálně. Naštvaná vráska na jeho čele, která byla za ta léta neustálého mračení na studenty už několik milimetrů hluboká se nyní ještě více prohloubila.

Oči měl soustředěné a zornice jen rychle kmitaly po jednotlivých řádcích.

Obrátil pohled směrem k ní.

„Přestaňte na mě civět,“ zasyčel.

Hermiona jen pokrčila nos v podivné grimase, aby mu dala najevo, že se ho nebojí.

Střelil po ní znechucený výraz.

Usmála se na něj.

Zavrčel.

Zamávala mu.

Prudce zaklapl knihu a naposledy se pokusil o vražedný pohled.

Ona se k němu provokativně otočila zády.

Vstal a naštvaně odešel do vedlejší místnosti.

Sama pro sebe se usmála.

1:1

 

Mladý muž s jasně ryšavými vlasy seděl v koutě větší místnosti. Na stěnách visely různé plakáty famfrpálových hráčů slavných týmů. Na protější stěně byla spousta poliček se suvenýry a hračkami z dětských let. Dřevěný stůl pod oknem byl obložen knihami a několika špinavými talíři od nedojedeného jídla. Samotné okno bylo zahaleno tmavým závěsem, který poskytoval potřebné soukromí a hlavně tmu jediné přítomné osobě. Seděl s pokrčenýma nohama, které si objímal vcelku svalnatými pažemi. Tváře měl mokré od slz, stejně tak, jako každý den, každou hodinu. Stále častěji. Nevěděl, jak dlouho už tu takhle sedí. Spánek, do kterého čas od času upadl v důsledku vyčerpání, také nepřinášel žádnou velkou úlevu. Věděl, že by se měl obléknout a vyrazit zpět do Bradavic, kde však nedokázal trávit víkendy. Nedokázal sedět ve společenské místnosti a sledovat oheň v krbu.

„Rone, ty nebudeš zase jíst?“

„Ne, mami, nemám hlad.“

„Mám o tebe strach, chlapče,“ řekla tiše paní Weasleyová, která po smrti manžela ztratila svou svěžest a žila jen pro své zbylé děti. Válka k ní byla obzvláště krutá.

K její rodině.

Ztratila to, na čem jí nejvíce záleželo.

Část svého srdce.

A přímo před očima mizel i její syn.

Další střep zabodnutý do její duše pokaždé, když ho viděla.

Zavřela ze sebou dveře od pokoje svého nejmladšího potomka a tiché kroky provázejíce její odchod ještě chvilku naplňovaly tmavou místnost.

Zvedl se z postele, popadl nachystanou tašku od matky a s tichým vzdechem vstoupil do krbu, aby se vrátil zpět do svého soukromého pekla.

Dělal to vlastně pro ni, aby byla pyšná, že školu i přes to, co zažívá, dokončil.

 

Přidej komentář:

Autor:
Komentář:
Odřádkování se zachovává, HTML není povolené
Opiš kód:   Kód je nečitelný, ukaž jiný

Komentáře:

05.05.2010 19:09 SaraPolanska

doxii: tvůj koment mě opravdu potěšil. Takových více. :-D A neboj, přídávám docela často, takže trpět dlouho nebudeš :-) a jestli je to návykové tak tím lépe :-)) moc děkuji!

04.05.2010 20:55 doxii

říkala jsem si že chvilku počkám než se pustím do dalšího čtení...a jak to dopadlo...nepočkala jsem.
Tvoje psaní je prostě návykový :-D
Povídka se mi líbí, hádání Severuse a Hermiony je hodně zábavné. v některých momentech mi přijdou vážně jako malí. Rozhodně je fajn že se Hermi nebojí si do Severuse rýpnout...teda alespoň pro mě je to fajn, Severusovi se to zdá se moc nelíbí :-D
Toho jsem se "obávala", že necháš Severuse "trpět samomluvou" na veřejnosti...a taky že jo...je to tu. A nevynecháš k tomu jedinou příležitost. Zajímalo by mě, co si musí myslet všichni ti studenti, kteří ho při takové příležitosti viděli...jestlipak si to nechali pro sebe...nebo už se snad po hradě šušká že ten netopýr je nějakej divnej? :-D
Ta depresivní část na konci téhle kapitoly se ti povedla. Z jedné strany Rona chápu, že by nejradši zalezl do nejhlubší jámy světa, ale na druhej straně by měl být oporou pro Molly a svojí mladší sestřičku...njn je toho na jednoho člověka moc, nelze ho nepolitovat...
Měl vůbec Ron příležitost Artura pomstít? né že bych lačnila po krvi, ale tak mě to napadlo...
Ty tříčtvrteční kapitoly se mi líbí...jedna událost z mnoha pohledů, je zajímaé zjistit osobní prožity zůčastněných...
Achjo, zase nevím co napsat, kapitoli se mi slili v jednu a nevím co všechno jsem chtěla původně pochvaálit...příště si budu dělat poznámky v průběhu čtení, aby z toho vylezl alespoň troch konstruktivní komentář
To hlavní co jsem chtěla říct je, že jsem z povídky unešená a kdybys byla pes tak tě za ni podrbu za ušima..ale že nejsi tak můžu jenom chválit...a já chválím celou povídku...a s nadšením vyhlížím další kapitolu :-D

04.05.2010 17:52 SaraPolanska

Michelle: já se to ale snažím vyvažovat tou dovolenou... :-D

pája, Seréna, gazi, sika, andy, lenička, amálka, evka, dáša, Líza, kikina a Michelle: DÍKY!

04.05.2010 17:32 Michelle

vážně desně depresivní :( a stejně moje zvědavost vízězí a čtu :D

03.05.2010 17:33 kikina

:)další skvěla kapča

03.05.2010 17:20 Líza

nááádherne nemámslov

03.05.2010 15:55 dáša

nádhera

03.05.2010 15:52 evka

JÉÉÉÉ píšeš uzasně!

03.05.2010 14:52 amálka

nááádherna tenhlepárprostě miluju---

03.05.2010 14:37 lenička

krásně píšeš i pár ss/hg nádhera

03.05.2010 14:33 andy

mě se tahle povídkaa moc líbínemuzu se dočkat další

03.05.2010 14:29 sika

nádherne honem další

03.05.2010 05:49 gazi

krásna kapitolka..chudák ron

02.05.2010 14:25 Seréna

krásna kapča

02.05.2010 13:24 pája

nádherna kaapča

02.05.2010 08:20 SaraPolanska

simča: děkuji!

Severusis: ráda tě překvapuji, děkuji :-)

sigy: díky!

wixie: jsi mimo rytmus, konec už znáš :-D nebo já jsem mimo? Oukej, tentokrát je to moje vina :-D děkuji!

esty: jsem trapič co? :-) děkuji!

Ketrin_b: jsem ráda, že se ti to líbilo, děkuji!

Susan: Ano vztah, protože i kdyby se vzájemně fackovali tak mezi nimi bude jakýsi vztah :-D děkuji!

meggi: děkuji!

beat: díky!

narcisa: ano, mrzí. díky!

michaela: taky bych to nezvládla, ale co jí vlastně koneckonců zbývá že? děkuji!

lila: děkuji!

suzi: díky!

Lily: děkuji! :-)

zuzule: jj nejlepší jsou vždycky hry mezi mužským a ženskou a ještě s takovými zajímavými povahami.. :-D děkuji!

andelcin: děkuji!

Anet: ano něco takového, akorát si vyloženě nepůsobí fyzickou bolest.. zatím :-D děkuji!

elu: no to je taky dost :-D
Já ho masíruju zadarmo takže ty utřeš :-D
To jsou ty ženské emoce, neříkej, že je to nereálné :-D
Jo, mávat na bejka červeným praporem se málokdy vyplácí :-D
Bolí tě záda? Z deprese? :-D
Další intermezzo bude Molly :-) a skóre se zvyšovat nebude, jsem si to fakt půjčila jen do té jedné věty neboj se :-D :-D
Děkuji, jsem ráda, že se ti to líbilo!

paja: děkuji!

viky: moc děkuji!

01.05.2010 23:22 viky

bezchybna kapča nemuzu se dočkaat další

01.05.2010 22:48 paja

jééé krásné

01.05.2010 19:21 elulinek

no dobře dobře tak sem tady.
hele mě taky bolí za krkem, když namasíruje on mě, pak se vrhnu na masáž já, a to něco uvidí, za čtyři tisíce =D
proč mu šeptá, že ho nenávidí, když od něj chce pomoct? je šáhlá?
víš co se mi líbilo? když na něj zamávala =D celá ta scéna byla naprosto dokonalá, ale kopírovat ji sem nebudu =D
ronova deprese je nádherně napsaná. tak skvěle, až mě z ní bolí záda. vynikající, tleskám
narazili na něco v knížkách? čí bude další intermezzo? kdo pak zvýší skóre na 2:1? proč mě nenapadá, co sem mám napsat?
líbilo se mi to. ta depresivní nálada je dokonalá.
Výborně, skvěle, úžasně
Působivé, jako vždy

01.05.2010 15:03 Anet

Krásné ..
Jéj ti si nedají pokoj:Dněco jam Tom a Jerry:D
zamaavala?:DTak ji měl Severus zpátky zaamavat!:D
Ale to by aasi nebyl on!:-D
krásné

01.05.2010 13:05 andelcin

no nemáms slov nadherne!!!

01.05.2010 12:49 zuzule

Hra kdo víc vydrží, jo? :D
No jo, válka je hnus...

01.05.2010 11:30 Lily

Tak to je....je to.....je.....toto je....nevim :D to se nedá vypsat jak mě to dostalo. Chudák Ron.

Jen kdybyste se nekdo chtěl podívat, také zkouším psát HG/SS. Není to jako tvoje Sarah ale pokouším se. http://liliginnytonksova.blog.cz

01.05.2010 10:50 suzi

nádherna kapitolka:)))

30.04.2010 22:59 lila

jéé nemuzu se dočkaat další kapči:-*to bude určitě suprovakapča jko vzdy

30.04.2010 22:18 michaela

no nádherne!
cHUDÁK Ron obdivuju Molly tak to bych nezvládla se takhle divat na syna z ketreho zbyla jen troska?
jinak moc pěkne

30.04.2010 22:18 narcisa

chudák ron asi ho to hodne mrzí

30.04.2010 21:38 beat

nádherné úžasné

30.04.2010 13:51 meggi

vynikající kapitolka

30.04.2010 09:56 Susan

Vynikajíci....nejvíce mě dostala ta poslední věta-že to vše dělá pro ni. Milé.
Velmi se mi líbí vztah, pokud to tak mohu nazývat, Severuse a Hermiony. Ačkoliv si myslím že oni z toho takovou radost jako já nemají :)
Bezva kapitola, vyplatilo se čekat :)

Kdo by chtěl, může mrknout i ke mě, budu velmi potěšena: http://susansullivan396.blog.cz/

30.04.2010 09:03 Ketrin_b

kráásný...Tak stím komentáře - hlavně se nerozcuchejte tak ten mě dostal...moc hezká a povedená kapitola, a Rona mi je líto, ale tak snad se z toho dostane

30.04.2010 05:23 esty

a jéé nesnesou?
no nádherne
ron to nese asi hodně špatně:(bobek

29.04.2010 22:25 wixie

hlavně že je to na koho svést, potvoro :-D
Mě se v téhle kapitole líbila Severusova samomluva a následná slovní přestřelka na ceště do komnat. Bravurní záležitost.
A souhlasím, je to smutné, ale bude hůř, děcka *ďábelský smích* :-D jen mě malinko frustruje fakt, že neznám úplný konec, autorko. Co s tím provedeme? :-D

29.04.2010 22:22 sigy

nemá chybu tahlepovídka je krásna

29.04.2010 22:11 Severusis

Zase jsi mě dostala, nemám co bych dodala k předchozím komentářům... zkrátka je to překrásné, jako vždy :-D

29.04.2010 20:52 simča

krásné nemám slov

29.04.2010 20:21 SaraPolanska

Chav: Já ti moc děkuji za povzbudivý komentář, ty mě vždycky nabudíš. :-) Když chceš :-D A už jsi nějaká rozmazlená - nejen první místo, ale skutečně i to druhé :-D i tyty! Děkuji! :-)

Zuzi: Profesor je pěkný chudák, otravnou Nebelvírku mít na krku :-D Kvůli tobě dám další co nejdříve, at se wixie otáčí :-D Děkuji!

soraki: No tohle bylo světlejší ne? :-D když já se skutečně v tom temném vyžívám a tááák moc mě to baví :-D já jsem zvědavá, kdy se dočkám dalšího snění co? třeba pak budu mít světlejší myšlenky :-D děkuji!

anetka: děkuji! Sevík? Spíš Herma :-D

nadin: No tak je to Nebelvírka tak odvahu musí mít :-D tohle je už spíš drzost, ale ona se poučí :-D děkuji za moc milý koment!

santana: Vítej zpět! :-) Já Vám chystám světlou Lunu.. Herma je tmavovlasá :-D :-D no Ginny jsem umřít nenechala, ale máš pravdu, je vlastně ještě mladší :-D ikdyž původně umřít měla tak možná proto... sypu si popel na hlavu :-) děkuji!

29.04.2010 20:20 jana

nádherne

29.04.2010 20:12 santana

po celkem dlouhé době se opět hlásím a co mě nečeká, nová kapitolka juchuuu :)
já chápu, že tě to temno adeprese baví, ale co takhle něco světlejšího :D
ale jinak naprostá krása :) úžasné jako vždy, jen by mi zajímalo jestli jsi nechala Ginny umřít, že tam máš nejmladšího potomka, já vím jsem hroznej detailista, ale jenom mě to zajímá... přeji další další nápady, aby byly stejně úžasné jako doposud :)

29.04.2010 19:53 nadin

Hermiona nejak stratou fyzického tela nadobudla odvahu. Ale vskutku, čo jej už môže urobiť?
Skvelá slovná roztržka!!
Toto som už dávno nezažila - normálne mi bolo ľúto Rona...
Hmm.

29.04.2010 19:29 anetka

nádherna kapitolka
Ale Sevík nějak provokuje:D

29.04.2010 19:16 Chavelierka

Zuzana a kdybych byla hajzlík zmijozelský tak si obsadím i třetí :D

29.04.2010 19:16 soraki

Saro, tohle není fér, já stále čeká na tu veselejší část a kde nic tu nic... ale i tak musím chválit, je to krásné, smutné, ale krásné a plné citu. Děkuji ti za příjemné čtení ;-)

29.04.2010 18:35 Zuzana

Chavelierka: nestačí, že obsadíš prvé miesto, musíš si zobrať hneď aj druhé vŕŕ. :D

29.04.2010 18:34 Zuzana

Profesor je tak trochu vyvedený z miery:D Nečudujem sa mu, že je hnusný, aj ja by som bola keby ma nenechali spať. Hermiona začína byť otravný duch :) Táto kapitola bola trochu veselšia, otrava Hermiona ma pobavila aj keď je v nezávideniahodnej situácii, vlastne to je aj Severus. Koniec bol smutný. Na Rona som bola naštvaná, ale teraz mi ho je ľúto.
A hlavne ľutujem Moly :(
Ďakujem za kapitolu a rýchlo prosím ďalšiu, trebárs aj neopravenú, ja chyby nevidím Českú gramatiku neovládam. Okrem toho do Tvojich poviedok sa dá ponoriť tak silno, že nič iné ako príbeh nevnímam.

29.04.2010 16:51 Chavelierka

A už jsme si dlouho na zatapetovali,
takže
první první jupí jej :D

29.04.2010 16:50 Chavelierka

Vydržím, čekat jsem statečná - poklepání na rameno :D
Neboj na dobré povídky se čeká dobře a s oto větší radostí se do nich ponořuje ;)

A zase se pořádně nevyspí, chůdě malé
Bezva, to je úplně nové pojetí jeho komnat, žádné ponuré hranaté sklepení. ;)
Spánek, jediná útěcha živote, to dopracoval daleko
Že ho na tom gauči nenecháš trápit dlouho ;)
A jak jinak problém řeší lektvary :D
Koho by tam chtěl taky v pět ráno počkat že? Maximálně zatoulanou fanynku :D
Co je na tom divného, knihy o duchách v mistrově náručí nic neobyčejného :D
Nic nevysvětluje, to by byl další šok, kdyby začal :D
Musel se tvářit neutrálně, to je námahy navíc, jen jestli by to Hermiona ocenila :D
Teď jestli to dělá ze starosti aby se dobře najedl a nebo aby ho mohla vytočit :D
Kam? až na Bradavického profesora :D
Nádherná hádka, jasně, že bude chtít, aby ho strašila navěky :D jen o tom ještě neví :D
Hele a kdyby ji ty body strhl, myslíš, že by se odečetly, když vlastně neodešla? :D
Bylo mu jedno, že ho odváděj ke sv. Mungovi :D
Vskutku, rozkošné :D Vážně perfektomundo :D
Já bych pár lidí taky občas ráda praštila :D
Nerozcuchejte se wáááá 1:0 to je trefné :D
Jo nenamáhej se jeho stejně jen tak nerozčílíš :D
Prořízli by i Dějiny Bradavic :D uááá já se klidím z dostřelu
Jen krátkému, já bych si ho koukáním asi vykoukala :D
tak na konec se jí přeci jen povedlo ho naštvat :D
1:1 :D
Ryšavec to bude Ron ;)
ponuré hodně ponuré
Chudák ten se z té depky snad raduje, utápí se v ní
Chudák paní Weaslyová, ta to odnáší nejvíc, ta přichází o vše a on ji to nijak neusnadňuje
Ona je vlastně z nich ta nejstatečnější
Na jednu stranu je jeho stav pochopitelný, ale na druhou by měl aspoň před mamkou být trochu statečný a snížit jí to břímě

Krása Saru, začala si hezky rozverně, přešla veselou rovinu a lehce elegantně se dostala do mrazivé a smutné linie. Je to opravdu krásný zážitek ;)