Útěk z tábora Kentaurix

Mise šestá – Nouzový plán

Jen co se všichni vymotali z rybářské sítě a rozdělili si boty, které měly svázané tkaničkami k sobě kvůli znesnadnění útěku, se Brumbál vydal směrem k velkým dřevěným dveřím, na které se položil celým obličejem ve chvíli, kdy zakopl o Snapeův plášť.

Silná, dutá rána způsobila, že se do místnosti nahrnulo několik Kentaurů, jež profesoři překvapili letícím tělem bezmocného ředitele a dali se na útěk.

„Nemůžeme tu Brumbála nechat.“

„On si poradí,“ odpověděl Lupinovi vztekle Snape a oběhl hromádku trusu od některého ze svých aktuálních nápadníků.

Madam Poppy oběhnout nestačila a tak několik dalších metrů nechávala nepřátelům značky.

Brumbál je dohonil i se svázaným Kratiknotem v náručí, oblečeného v bílých svatebních šatech, u hlavní brány do tábora.

Vedle Severuse přistál gumový šíp s přícuckou na konci.

Všichni přidali do sprintu.

„Doženou nás, mají čtyři nohy!“

„Nedoženou, nachystal jsem jim pastičku,“ Brumbál se zlověstně zasmál, čímž vyděsil stále držícího Kratiknota, který se mu vyškubnul a běžel s řevem zpět naproti Kentaurům.

Vběhli do lesa a počali se schovávat, aby setřásli své pronásledovatele.

Brumbál se zakopal do listí.

Snape se nasoukal do liščí nory a ucpal jí drnem.

Lupin se zakousl do stromu a dělal větev.

Poppy si srazila klobouk do čela a hrála si na hříbek.

Kratiknot tančil na pařezu a snažil se tvářit jako bludička.

Stádo koňolidí přeběhla bez povšimnutí někam hlouběji do lesa.

Mise sedmá – překonání lesa

Vystrašeně utíkali držíc se za ruce setmělým lesem.

Stromy se začaly zhušťovat a Brumbál s Lupinem se zapomněli pustit, když míjeli skupinku mladších smrčků.

Výsledkem bylo vytahávání jehličí z očí a ovazování si zlomených rukou.

Asi v polovině své cesty spatřili bílou kuklu visící na stromě.

„Hele ji, Minerva,“ zafuněl Snape.

Na první pokus se Severus se svou Sectumsempra, kterou chtěl použít na vlákno, aby Minervu odstřihl, netrefil tak úplně tam, kam bylo třeba.

Kukla sebou trochu zaškubala.

Na počtvrté kukla spadla a profesoři z ní vymotali kňučící Minervu.

Vypadala, že až na vcuclé tváře a značném poklesu na váze bude v pořádku.

Albus ji naslibovat velkou spoustu citrónového koláče a plnotučné smetany od Hypogrifa.

Byli už skoro v původní sestavě.

Rychlým hlasováním se rozhodli, že Filche hledat nebudou.

Mise osmá – tváří v tvář lovené zvěři

Čím dál tím víc zakopávali z únavy o větve, čímž značně přibývalo drobných úrazů v podobě děr do různých částí těla, odřenin, otevřených zlomenin a u Lupina měli podezření na krvácení do mozku.

Skoro u konce lesa zaslechli dunivý zvuk kopyt.

Hromadně naskákali do jeskyně, u které se nacházeli.

Nutno podotknout, že všichni dopadli do měkkého, neboť Kratiknot byl nejrychlejší.

Byla tma a nikdo se neodvážil hledal hůlku.

Kopyta se zastavila někde nedaleko od jejich skrýše.

Ticho.

V jeskyni se objevilo drobné světlo.

„Zhasněte blbci!“ zašeptal ledově Snape a otočil se na své kolegy.

„My nesvítíme.“

Podívali se po sobě a jejich oči sjeli do rohu jeskyňky.

„Pi-ka-ču.“

Hromadné zoufalé zamumlání.

„Nehýbejte se a třeba-“ procedil skrz rty Brumbál, ale mohutný elektrický výboj mu sebral slova z úst.

První se po čtyřech vyřítila z jeskyně nejhubenější Minerva, které na klobouku hořel ohýnek.

Opět záblesk.

„Lupine! Sedíš mu na ocase!“ dávil se již Severus z velkého množství kouře.

Brumbál roztřeseně nalezl v kapse jakousi červenobílou kuličku a praštil s ní Pikaču po hlavě.

Žluté zvířátko omdlelo.

„Co, co jste to provedl?“ zeptala se Poppy.

„Já nevím, nikde nepsali, jak ho mám ulovit do toho míčku.“

„Vy jste ho zabil!“ zhrozil se Lupin.

Brumbál se rozplakal.

Severus chytil Pikaču za ocas a vytáhnul ho ven z jeskyně.

Mise devátá – zpět v bezpečí

Několika fackami oživil drobné, roztomilé zvířátko a to se mu ze strachu před Brumbálem vrhlo do náruče.

Ze tmy lesa se vynořilo několik naštvaných Kentaurů.

Jeden z nich pomalu vykročil směrem k Brumbálovi a podával mu jakýsi předmět.

Jejich napjaté výrazy povolily.

Kratiknot se počůral.

„Vypadla Vám peněženka. Nashledanou.“

Stádo zmizelo zpět v temnotě a profesoři měli chuť přetáhnout Brumbála něčím po hlavě.

„Ten se uslzeným pohledem podíval směrem, kde tušil hrad a něžně pronesl „Domů.“

Nikdo neměl sílu protestovat.

Mise desátá – Domov, sladký domov

Na ošetřovně se všichni vzájemně ošetřili až na Snapea, který stále zasněně hladil hladkou srst sytě žlutého tvorečka.

Ten se o něj sem tam otřel, za což dostal okamžitě vynadáno, neboť zanechával na dokonalé černé své chlupy.

Brumbál po něm závistivě koukal a třel si zakrvácenou červenobílou kuličku o šaty.

Několikrát se pokusil nachytat Severuse starým trikem o tom, že na druhé straně místnosti právě souloží Hagrid se Sybilou, ale ten po něm vždy vrhl zlostný pohled a chytl své Pikaču pevněji.

Občas si za to vysloužil drobný elektrický šok.

Pak se konečně na svého mazlíčka usmál a zasněně pronesl do chladné místnosti.

„Budu mu říkat - Čičorečka.“

Věnováno Zuzance a elu. Není opraveno, omluvte chyby.