Bylo na čase zase vyždímat olej z vlasů a vytahat třísky z chodidel.

Pondělí bylo ve skromném kalendáři s obrázkem zhuleného Brumbála označeno velkým zaschlým plivancem, neboť tyto dny, vymezené koupání, neměl Severus nikdy rád.

Opatrně otevřel dveře od malé studené místnosti pokryté mechem a lišejníky.

Oklepal se, až mu spadly spoďáry k nohám, čímž si ušetřil práci s jejich složitým odstřiháváním.

Sundal neoprén, podvazky, korzet, prstýnky a nějaké fanynky.

Otočení kohoutku vydalo nepěkný skřípavý zvuk a pramenitá voda z hor si prorazila cestu skrz plísní ucpané dírky v hlavni sprchy.

Severus preventivně spláchl záchod.

Potter měl totiž oči a ruce všude.

Mírně přidušené volání o pomoc odneslo vodovodní potrubí do hradního septiku.

Profesor strčil nohu pod vodu, aby vyzkoušel její teplotu.

Teprve když mu slezly chlupy mu došlo, že by chtělo přidat víc studené.

Sáhl do poličky pro rejžák, rukavice a sprchový gel s vůní ebenového dřeva a s hypogrifím pižmem.

Nejprve vyčistil všechny často používané části svého těla a pro lepší přehlednost si na nich udělal lihovkou křížek.

Rejžákem projel všechny otvory, včetně těch v prstech.

Aby mu šlo dílo lépe od ruky, začal si zpívat známou písničku – Dělání - a občas se doplnil pleskáním na břicho, aby udal správný rytmus a pomohl uvolnit nánosy lektvarového kamene.

Po krátkém pomazlení s drátěnkou vypnul vodu a sáhl neurčitě ven po ručníku.

Nejprve nahmatal horký boiler, hrneček s kyselinou, potom Brumbálův župan a nakonec svůj černý ručník.

…

Zavřel tu prokletou místnost a plivl v kalendáři na další následující pondělek.

Pozn.: Omlouvám se za chyby. Inspirací pro mě byla jedna významná autorka a také neméně významný elulinek a její osmnáctá kapitola Vanilky, kde si můžete užít každý kousek Severusova mokrého, mužného, smyslného těla.