Už věděl, proč se tomu takhle blbě přezdívá.. po zdolání tolika schodů Vám budou chrastit nejen zuby, ale i kosti.

Rozhlédl se.

Po pravé ruce měl novinový stánek a po levé dřevěné dveře s obrázkem čůrajícího panáčka. Vrazil do dveří s napřaženou hůlkou a jeho oči se setkali s modrým obličejem.

Lord Voldemort dřepěl na míse, kolem krku mu bezvládně visela Nagini a ruce bezděčně mačkali herní konzoly Nintendo. Severus jen zalapal po dechu a pochopil strnulou pózu domácího mazlíčka Voldemorta.

„Ty vole Radlle, to si děláš varle ne?“ řekl znechuceně Severus.

„Hele, když mám někoho zabít, tak mám vždycky bobky!“

Odvětil na vysvětlenou Voldy.

19508 schod nyní vyběhl i Harry Potter.. vyběhl.. posledních 9508 schodů se už jen plazil a neustále plácal něco o poslední zatáčce.

Vrazil do stojícího Snapea a motajíc se a hledajíc pevný bod pro zachycení, se jednou rukou chytil Snapea, který po něm vrhal smrtelné pohledy a druhou se držel futra. Začal zhluboka oddechovat … Severus povytáhl obočí a podíval se na stále sedícího Voldemorta.. Harry přestal dýchat a padl k zemi stejně jako před chvilkou Nagini, jejíž osud není k závidění, protože ta spadla hlavou rovnou do záchodové mísy.

Voldemort se vztyčil, natáhnul si šaty, automaticky spláchnul a zamračil se.

„Co je to doprdele za řev?“ řekl a otočil se dvakrát kolem své osy.

„To jsou fanynky“

V Severusově hlase byla slyšet čistá hysterie

„Fanynky? Čí? A proč jsou tady?“

„Moje. Nesou nachovou rakev vycpanou vatou a čekají, až mi dáš ránu z milosti!“

Severus to řekl naprosto klidně, ale z jeho očí čišela hrůza.

„To jim mohu snadno splnit milý Sevíku! Nagini! Prokousni mu něco!“

Voldemort to téměř zakřičel a natáhl ruku směrem k prkennému Snapeovi, aby tak dal svým slovům ten správný důraz.

Uplynulo pět minut, než Voldemortovi došlo, že tam může v tomto gestu stát třeba až do zářijových voleb a stejně se nic nestane.

„Nagini?“

Voldy svěsil ruku a otevřel ústa.

Nyní se i v jeho pohledu objevila panika.

Otočil se směrem k záchodu, odkud bylo zřejmé vidět posledních pár centimetrů zeleného hadího ocásku.

Voldemort rychle zatáhl a vytáhl napůl modrou a napůl zelenou Nagini ze spárů vodovodního potrubí.

Pak se rozhořčen obrátil zpět na Severuse a začal ho mlátit se zcela bezvládnou anakondou. Severus si kryl svá citlivá místa a považujíc celou situaci za vážnou, nikoliv však kritikou pojednou strnul.

Bezvládný had se mu zakousl do prsa.

Severus s opravdovou emocí náhlého překvapení padl k zemi vedle Pottera.

V tu chvíli bylo slyšet někde blízko ze schodiště hlasité sýpání.

Do místnosti právě vběhla další postava.

Jednou rukou opřená o futro - v tom samém místě co před pár minutami Potter- si druhou rukou bušíc do srdce, aby se opět rozeběhlo, stála Sára.

U nohy měla silným provazem přivázaného napůl oškubaného a poněkud zuhelnatělého ptáka… ptáka Fénixe.

Znaleckým pohledem zhodnotila situaci a škubnutím si do ruky, opatřené azbestovou rukavicí, přitáhla Fénixe, kterého začala okamžitě škrtit.

Ten v bolestech a zoufalství začal brečet a hlasitě kvílet.

Nechala ho brečet nad tělem již studeného Severuse Snapea, který rázem ožil a zmateně si třel bradavku.

Na řadě byl Voldemort.

Sára na něj vrhla jeden ze svých jikrných pohledů a ten rázem odfičel s miskou jiker někam do přístavu.

Chytla za ruku Severuse a beze slova si to kráčeli kolem bezvládného Pottera, do kterého Severus nezapomněl kopnout, k zábradlí, které lemovalo 19508 schodů chrastící chýše.

Dodatek ze zákulisí, jestli Potter neskapal, tak tam hnije dodnes)